WENTWORH MILLER rozhovor

24. ledna 2008 v 13:16 |  Wentworth Miller
TADY JE PÁR OTÁZEK A ODPOVĚDÍ :-)
Redaktor:Co udělalo z Prison Break tak velký hit??
Miller: Akce, dobrodružství, romantika, v podstatě trochu od každého. Je to příběh o rodině a o tom, jak daleko může zajít muž, aby zachránil svého příbuzného. Myslím, že když přičteme myšlenku vězení, je to vesměs nepřekonatelný. Nemyslím si, že by se každý chtěl nacházet v mé kůži, ale diváci mají určitě rádi cestu, po které jdu.
Redaktor: Pomohlo seriálu, že je natáčen uvnitř skutečného vězení??
Miller: Státní vězení Joilet bylo funkční přes 150 let až do roku 2002. Je to velké plus seriálu. Propůjčuje seriálu integritu, kterou jsme nemohli nikde napodobit. Pomáhá nám to vzpomenout na skutečný život ve vězení.
Redaktor: Jak hodně jste zkoumal vězeňský život před natáčením??
Miller: Je málo věcí, které můžu udělat. Je to jako rozdíl mezi vyšetřováním nehod aut a tím, když nehodu auta prožijeme. Nikdy se nedozvím, jaké je to být skutečným vězněm. Pracovat v zařízení jako je Joilet vás uzemní. Využili jsme všechny možnosti tohoto zařízení. Plánovali můj útěk na skutečném situačním plánu vězení.
Redaktor: Potkal jsi nějaké bývalé vězně??
Miller: Na place je hodně bývalých vězňů, kteří tvoří kompars. Vracejí se sem, což mi přijde divné, když už jednou uzavřeli to, co prožili. Lidé se vraceli na toto místo, které jim způsobilo velké množství bolesti a utrpení. Přispěli k něčemu pozitivnímu, když dávali všechny tyto věci dohromady pro televizní seriál.
Redaktor: Vyprávěli vám nějaké děsivé historky z jejich pobytu ve vězení?
Miller: Podle všeho, když se vězni nudili, byli neklidní a nebo chtěli rozčílit strážce, chtěli tancovat zevnitř a zvenku celních mříží, které se automaticky zavíraly. Tyto mříže se nezastavily před nikým a čas od času se jen tak zavíraly. Mluvil jsem s CO (Cell Officers), který mi řekl, že když chodil koridorem nahoru a dolů po uzavření mříží, viděl tu a támhle několik přivřených prstů, které nebyli dost rychlé.
Redaktor: Jak na vás aplikují tetování??
Miller: Jsou to čtyři obtisky, které do sebe zapadají jako puzzle. Máme líh, který odstraní mastnoty z kůže, takže tetování dobře drží. Potom jde na řadu sprej s vodou který odloupne vrstvu ředidla. Není to bolestivé, jen trochu nepohodlné, protože je obtisk lepkavý. Nanesení zabere čtyři hodiny a opak 45 minut drhnutí.
Redaktor: Davida Beckhama zajímá vaše tetování a kopíruje ho? Proč? Poradíte mu?
Miller: Slyšel jsem, že si nechává dělat moje tetování. Není to extravagantní? Nikdy mě nenapadlo, že herci, sportovci či celebrity sledují tenhle seriál. Myslel jsem, že pouze rodina a přátelé jsou naladěni jako já. Myslím si, že jeho myšlenka udělat si moje tetování vypadá docela mile, ale nezávidím mu ji. Tetování takovéhle velikosti?? To je hodně práce a hlavně bolesti.
Redaktor: Koukají se na vás lidé divně, když na sobě máte tetování??
Miller: Jednou nebo dvakrát jsem s ním byl doma. Zaznamenal jsem, že mám víc prostoru v Starbucks. Lidé vidí jen ostré tetování a udělají si na vás názor. Potom jsem otevřel ústa a vyšlo najevo úplně něco jiného.
Redaktor: Jaké to bylo pracovat s Holly Vallance?
Miller: Chápu, že je zde popová hvězda. Vše, co vím, je to, že byla schopná zformovat tak neuvěřitelně sexy východo-evropský přízvuk, což na mě udělalo dojem. Přizvuky nejsou jedna z mých silných stránek, takže s ní úplně souhlasím.
Redaktor: Jaká je její role v seriálu?
Miller: V rámcích zákona je mojí ženou v seriálu. Uzavřeli jsme dohodu a pomohl jsem jí získat zelenou kartu. Ona mi pak pomáhá s věcmi venku. Pracuje jako striptérka. V seriálu máme pár telefonátů a dvě nebo tři scény "face to face" v návštěvní místnosti. Tohle je kabelová televize, takže to je vše, co uvidíte.
Redaktor: Odráží se hraní ve vašem milostném životě?
Miller: Moc ne. Podařilo se mi vtěsnat pár schůzek tu a tam, ale jsem workoholik a své práci dávám veškerou svoji energii. Všechno ostatní je až na druhém místě. Miluji myšlenku na to, že někde pod tou čarou je manželka a děti, ale teď není ten správný čas.
Redaktor: Četl jste internetové stránky oddaných fanoušků Wentwortha Millera??
Miller: Jednou ano. Jestliže sedíte v místnosti spolu s dvěma lidmi, kteří se o vás začnou bavit, přirozeně vás zajímá, co si povídají. Ale je možné, že některé negativní věci přeslechnu.
Redaktor: Jaké negativní věci??
Miller: Když jsem četl neroztříděné názory na mé vystoupení a skutečně si je vezmu trochu k srdci, je to, jako když se vracím ke svému učiteli hraní. Potom si ale vzpomenu na to, že to mohl napsat nějaký 11-letý kluk, který ráno nedostal od mámy džus k snídani, a tak si vybíjí hněv na mně.
Redaktor: Obdržel jste nějaké zajímavé dárky od vašich fanoušků?
Miller: Dostal jsem pár her Scrabble. Jsem totiž fanoušek téhle hry, zmínil jsem se o tom v několika rozhovorech a lidé se toho chytli. Moje největší skóre pro jedno slovo bylo okolo 17 bodů.
Redaktor: Schvalují vám bývalí vězni, co bude v seriálu??
Miller: Jsou rádi, když se můžou koukat, ale většinou jsou umístněni mimo vězení. Nemyslím si, že by někdo mohl změnit to, co dělá Michael. Skutečně si nemyslím, že by mohli. Ale přesto nám pořád dávají svoje nápady.
Redaktor: Seriál je fyzicky velmi náročný. Vyskytly se nějaké ožehavé momenty??
Miller: Ne. Jsme velmi bezpeční. Máme vysoce trénovaný tým kaskadérů a akční scény nacvičujeme do nekonečna. Jestliže se zdá být něco moc nebezpečné, máme několik kaskadérů, kteří mi jsou podobní a na poslední chvilku mě zaskočí. Nemějte mi to za zlé, ale i já odcházím z placu se svým podílem škrábanců a jizev. Přeci jenom to je akčně orientovaná show.
Redaktor: Jak se cítíte, když se k vám řítí zástupy lidí??
Miller: V ten moment se cítím jako diplomat tohoto seriálu. Lidé vám obvykle říkají samé pozitivní věci. Ale jsou tu také trapné chvilky, z jedné ruky znají váš obličej stejně dobře jako obličej souseda, ale když pak stojí proti vám, uvědomí si fakt, že vám nemají co říct. Nechodíme mezi totální cizince a nezačínáme rozhovory. Takže v tomto trapném okamžiku je to na mně, abych podal ruku a zachránil situaci.
Redaktor: Na jaký moment v životě jste nejvíce pyšný??
Miller: Profesionálně řečeno to byl moment, když jsem obdržel roli ve filmu Lidská Skvrna. Věděl jsem, že tam hraje Nicol Kidman, Antony Hopkins, Ed Harris a Gary Sinice a režisér Robert Benton, který vyhrál cenu akademie za film Kramerová vs. Kramer. Když jsem se dostal na plac vedle těchto talentů, byl jsem pyšný. Mírně mě to děsilo, ale Robert Benton je kvalitní režisér a dokáže vám navodit pocit, že jste stejně důležitý, jako kdokoliv jiný.
Redaktor: Udělaly z vás všechny ty roky, které jste strávil herectvím, lepšího člověka ?
Miller: Určitě jsem za tyhle věci vděčný. Dosáhl jsem toho, že se mi otevřou dveře do filmového světa. Říkal jsem si, udělal bych to lépe v 22 nebo v 33 letech?? Ale pravda je, že kdyby mi bylo 23, asi bych nebyl obsazen do role v Prison Break. Neměl jsem tolik zkušeností jako teď. Učil jsem se trpělivosti, vytrvalosti a jsem za to vděčný. Dostalo se mi přes noc úspěchu, na kterém jsem pracoval deset let. A jsem za to šťastný.
Redaktor: Kdyby role v seriálu Prison Break dlouho nepřicházela, zkoušel byste role dalších deset let?
Miller: To je děsivá otázka. Každý herec nad sebou občas přemýšlí, co kdybych se probudil a ve 45 letech stále čekal na tu pravou roli, která by nikdy nepřišla. Myslím, že bych pravděpodobně čekal dál, protože od herectví nejde jen tak odejít.
Redaktor: Jakou nejhorší práci jste kdy dělal??
Miller: Mam zkušenost se zaměstnáním s potravinami. Sbíral jsem talíře a seškrabával z nich usmažené fazole. Naučilo mě to trochu pokoře a hlavně důležitosti deodorantu.
Redaktor: Udržujete stále kontakt se svými kamarády, se kterými jste studoval na Prinstonu??
Miller: Na vejšce jsem našel hluboké a trvalé přátelství. Nikde jinde nestrávíte tolik času s tak kvalitními lidmi. Tito lidé jsou mými kamarády a já doufám, že navždy. Jsem dlužníkem této doby, protože určité věci měly vliv na mojí práci herce.
Redaktor: Co teď vaši přátelé dělají?
Miller: Všichni jsou právníci či doktoři a léčí děti. Vedou tradiční život narozdíl ode mě. Všichni chtěli slyšet, jak se hrálo po boku Sarah Michelle Gellar (jeho role v Buffy, přemožitelka upírů)
Redaktor:Narodil jste se v Chipping Bortin v Anglii. Jak se cítíte, když přijedete zpátky do své rodné země??
Miller: Zpátky v Chipping Norton jsem byl několikrát s mojí rodinou. Je to jako obrázek z pohlednice. Moji rodiče jsou oba Američané, ale žijí zde pouze pár let. Vrátili se do Států když mi byl tak rok, ale nic z toho si už nepamatuji.
Redaktor:Dal vám váš otec nějaké tipy na Angličany??
Miller:Než jsem se vrátil do Londýna natočit minisérii, můj otec mě před nimi varoval. Řekl: Buď opatrný, Angličané mají ten okouzlující, manipulativní řečnický styl, který používají k tomu, aby vyhráli konverzaci a skončili větu otázkou. Když jsem přijel do Anglie, šel jsem na drink s mým zástupcem Davidem Thewlisem a s Annou Friel. Zeptal jsem se jich na jejich výhodu. Anna Friel řekla: "Tohle přeci neděláme nebo jo???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 bára bára | 31. ledna 2008 v 14:43 | Reagovat

úžasnej seriál !!!

2 bára bára | 31. ledna 2008 v 14:43 | Reagovat

miluji Wentyho !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

3 karin karin | 31. ledna 2008 v 14:44 | Reagovat

ahojík :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama